Škola je, když jsou všechny dveře otevřené ...*** I dospělý člověk má problémy s aktivitou v prostředí, kde existuje člověk, který mu není příjemný, nebo v samém nepříjemném prostředí, přesto se dokáže ovládnout, ale to je přetvářka. Jak je to s dítětem, jehož volní nasazení v oblasti sociální je značně omezeno potřebou příjemného prožitku. Co je vlastně škola: Makrosystém, ve kterém dítě v podstatě neumí žít a dostává se do situace, v jaké je například ve velkém obchodním domě. Vyučování na ně působí jako reklamní slogany, které poslouchá, procházeje jednotlivými obchodními odděleními. Může tak vypadat škola? Může samozřejmě. Na cestě tímto obchodním domem potkává známé, někteří jsou mu příjemní, jiní ne, a on podle toho reaguje. Stejně tak se chová v jednotlivých odděleních podle druhu zboží, které ho zajímá. Odlišná je situace pouze v okamžiku placení, tam je určena cena - známka jemu- někdo dostane levněji, někdo dráž, podle toho, jak si ve kterém oddělení vybral. NEBO Mikrosystém, před kterým stojí dospělý, v té chvíli náhodou učitel, který má oproti dítěti jednu jedinou výhodu, že je na tomto světě déle, a proto může hovořit o některých věcech zasvěceněji než dítě. Je třeba do tohoto systému vstoupit. Lze dvojím způsobem - poučováním, tvrdým seznamováním exkurzního typu.Nebo společným objevováním, co je zde vlastně k vidění? Do školy lze chodit a odcházet z ní s tím, že potom bude dětství tak, jak má vypadat, nebo lze do školy chodit s tím, že to je dětství. [3 pravidla[/b] Vstup do světa dítěte a komunikuj s ním v jeho světě. Učitel je ten člověk, který chápe svoji povinnost vstoupit do světa dítěte a tam s ním komunikovat, z něj je vést do světa dospělých. Dítě má svět, kterému je třeba porozumět a z porozumění vycházet při kladení cílů, které vedou k novému poznání. Ať dítě nemá nikdy pocit, že stojí nad propastí. I v situaci vážného problému (např.negativního hodnocení) musí učitel usilovat o vytvoření takové situace, kterou nazýváme profesionální láska, kdy žák neztrácí jistotu, že učitel je ten člověk, který má pro něj alternativu, pomocnou ruku, šanci. Dítě hodno? za to, co jsi ho naučil Ty. Učitel by měl mít ve světě dítěte určitě i nějaká práva. Jedno má určitě. Je to právo hodnotit žáka za to, co mu předal právě on, profesionálně, na základě vysoké didaktické odbornosti při využití těch prostředků, které odpovídaly pravě tomuto žákovi, kterého hodnotí. Platon : “Ať je veden po cestě, která voní...” Jiddi Krishnamurti “Porozumění sobě samému je mnohem důležitější než sbírání informací a jejich skladování ve formě vědomostí. Vnitřní vždy překonává vnější....”